Jak ovlivňuje učení jazyka mozek a myšlení?

Jsem si jistá, že všichni víte, že učení druhého (nebo třetího, čtvrtého…) jazyka je dobré pro mozek.

Proč?

• Vylepšení kognitivních schopností
• Menší pravděpodobnost Alzheimerovy choroby
• Rozšíření kreativity
• Výhod učení nových jazyků je určitě hodně, ale k tomu mají víc co říct neurologové

Abych všechno uvedla na pravou míru, nejsem ani neuroložka, ani lingvistka, jen mě zajímá, jak funguje mozek a tak jsem pro tento článek propojila své dvě oblíbené činnosti-jazyky a zkoumání faktů. A tady je, na co jsem přišla:

Učení starého psa novým kouskům

„Můžu být moc stará na to, abych se naučila plynule nový jazyk?“

Nebo otázky typu…

• Jaký je ideální věk na učení nového jazyka?
• Kdy dosáhnu v daném jazyce nejlepších výsledků?
• Můžete se opravdu pořádně naučit jazyk, když se začnete učit až v dospělosti?

Přečtěte si článek “Nejkritičtější doba při učení druhého jazyka“ podle 750 tisíců anglicky mluvících lidí, který vyšel v časopise Cognition.

Tento článek skvěle popisuje mozek a jeho aktivitu během učení se nového jazyka. Spousta mainstreamových médií si ho ale vyložila špatně, jako třeba The Guardian, který napsal, v dospělosti není možné jazyk dotáhnout do plynulosti.

Výsledky výše zmíněného článku dopadly ovšem úplně jinak. Cognition uvedl, že je pravda, že čím je člověk starší, tím déle trvá, než se naučí cizí jazyk. Na druhou stranu ale nikde nezmiňuje, že ve vyšším věku není možné ho dotáhnout do dokonalosti.

Lidé, kteří výzkum prováděli dokonce zveřejnili přesná data nasbíraná během porovnávání mladších studentů jazyka a starších lidí

Z dat můžeme vyčíst, že když se začnete učit dříve, jste schopni se učit rychleji větší množství informací, než, když se začnete učit později.

Jsou ale i případy lidí, kteří se začali učit anglicky až po dvacítce a v soutěžích týkajících se mluveného projevu v angličtině porazili rodilé Brity! (Jestli tohle není motivace, pak už nic:))

Není nemožné mluvit plynně, i když začnete později. Ale stejně platí pravidlo, čím dříve, tím lépe. Tak kde je ten mezník, kdy už jsem stará na to, se jazyk opravdu naučit?

Stejný časopis také zveřejnil, že věk, ve kterém se učení cizích jazyků stává těžším, je 17-18 let! A je to tak kvůli nějakému zvláštnímu omezení v lidském mozku, nebo to může mít každá kultura, každý člověk jinak?

“Věk, ve kterém se láme schopnost a rychlost učení jazyka je jiný v každé kultuře. Ve většině z nich, je ale stejný věk pro jazyky, jako ostatní sociální dovednosti, kolem sedmnáctého roku.“

uvedl magazín Cognition.

Důvod, proč je pro staršího studenta těžší se jazyk opravdu naučit může být prostě jen to, že člověk nad sedmnáct let už většinou pracuje a tak má jiné priority, než jen učení do školy.

Jenže stará dobrá pravda je to, že čím je mozek starší, tím méně pružný je.  Tím pádem do sebe není schopen vstřebat tolik informací, jako „za mlada“ 

Na druhou stranu na Pensylvánské státní univerzitě provedli výzkum, ve kterém dvěma skupinám lidí-mladým a starým, ani jedni neuměli čínsky- postupně ukazovali čínské znaky a časovali, jak dlouho oběma skupinám zabere si je zapamatovat. Výsledkem výzkumu byl fakt, že starší lidé si význam znaků zapamatovali rychleji, než mladší skupinka.

Také přirovnali učení jazyků ke klasickému cvičení-mozek je totiž sval a lze jej trénovat úplně stejně, jako bicepsy.

Jaký dopad má studium jazyka dopad na lidský mozek?

Ještě je jedna studie, která stojí za přečtení:

Jeden z nejznámějších vědců v oboru bilingvismu je Dr. Thomas Bak. V jednom z jeho nejnovějších výzkumů testoval 847 jedenáctiletých dětí (v roce 1947) a v roce 2010 je přetestoval, všem jim v té době bylo něco málo přes sedmdesát. Zjistil, že napříč pohlavím, inteligencí a místy, kde bydleli, jim všem mozek tvrdne a ztrácí schopnost se učit. Ti, kteří měli „nejzdravější“ mozek se všichni začali učit další cizí jazyk v hodně brzkém věku. Nejedná se o náhodu.

Další zajímavá studie, tentokrát z univerzity v Halifaxu v Kanadě ukázal, že čtení dopisů (těch opravdvých papírových, ne e-mailů) a učení čínských znaků probíhá ve stejné části mozku.

Věděli jste, že učením čínských znaků se aktivuje jiná část mozku, než při učení japonských znaků?

Jeden ze švédských výzkumů zkoumal studenty ruštiny a arabštiny, kteří se zúčastnili intenzivního kurzu a za třináct měsíců se dostali z „neumím ani slovo“ do „mluvím plynně“. A porovnali je se studenty medicíny.

Zatímco mozky studentů jazyků rostly, mozky studentů jiných intelektuálně náročných témat zůstávaly stejné. Lidé, kteří průzkum provedli také zjistili, že mozky lidí věnujících se jazykům se zvětšují různě rychle podle toho, jaké má daný člověk vystupování.

Dokud jsi mladý!

Jaký má efekt učení dětí jazyky?

„Učení dítěte další jazyk v brzkém věku zabrání  jeho mozku se správně vyvíjet“ je nesmysl. Výzkum z roku 1993 potvrdil, že dítě může zaznamenat jisté výpadky ve vyjadřování se, ale tento stav je jen dočasný.

Navíc, děti vyrůstající v bilingvním prostředí poprvé využijí výhody už okolo sedmého měsíce.

Největší výhoda pro starší děti je rozvoj kognitivních schopností, jako jsou například lepší vyjadřovací schopnosti, lepší paměť, rychlejší reakce a podobně. Schopnost mluvit více jazyky je pro děti výhoda z dlouhodobého hlediska.

Opravdová hodnota učení jazyků

Jak už víte, umění dvou a více jazyků má na člověka pozitivní dopad. Nejen, že pomáhá dětem v rozvoji, ale zakládá vám i na silnější a pružnější mozek ve stáří.

Dokonce je vědecky potvrzeno, že učení více jazyků má velký vliv i na dospělého člověka.

A je jedno, kolik vám je. Vždycky to můžete dotáhnout až do plynulosti!

Nesmíme ale zapomenout na tu největší výhodu umění dvou a více jazyků. Bez jazyků by se lidstvo nemělo jak rozvíjet, je to nejdůležitější faktor komunikace.

Díky znalosti jazyků dostanete mnohem více příležitostí, ať už kariérních, společenských, nebo i studijních. Lidé reagují úžasně, když poznají, že mluvíte jejich rodným jazykem.

Je důležité mluvit o rozvoji myšlení, lepší paměti a zmenšení pravděpodobnosti demence, jako o výhodách učení jazyků

Nezapomeňte na to, že schopnost mluvit cizími jazyky vám otevře dveře ke vztahům, které byste jinak neměli, protože byste si navzájem nerozuměli. Komunikace je klíč k budování silných vazeb mezi lidmi.

Učení jazyků by ale nemělo být jen o prohlubování schopností vašeho mozku, ale o chápání mezilidských vztahů, fungování jiných kultur a chápání souvislostí.

Tak proč se nenaučit základy teď hned?