Dobrodružství v čínských horách aneb Houpačka nad údolím

Máte rádi výzvy, čínské hory, nebo prostě jen chcete vyrazit na netradiční výlet? Já osobně miluji kombinaci všech tří, a proto jsem se v červenci vydala s FCN trips asi tři hodiny autobusem od Pekingu na horu Fangshan.

Celé to začalo na WeChatu.

Na WeChatu jsem už delší dobu sledovala slečnu Adu Yang, která si přivydělává jako průvodkyně výletů  se společností FCN trips.

Přestože cílovou skupinou FCN jsou cizinci žijící v Číně a turisté, v seznamu výletů rozhodně nenajdete žádné základní památky, nýbrž třeba vícedenní cestu do Vnitřního Mongolska, pouští, nebo třeba tůru do hor a pohoupání se na houpačce nad  několika set metrovou roklí.

A tu jsem zvolila právě já, když jsem si všimla fotky, kterou sdílela právě Ada, jak se houpe. A říkala jsem si, že něco takového prostě musím zažít.

Na místo srazu jsem přijela skoro o hodinu dřív, naštěstí už tam byla slečna, která jela s námi a tak jsme se daly do řeči. Dozvěděla jsem se, že je to Američanka, která je v Pekingu na stáži v místní nemocnici. A takovýchhle lidí bylo na výletě asi dvacet. Se všemi se dalo povídat úplně o všem, i když jste se seznámili jen pár hodin zpátky.

Po třech hodinách v autobusu jsme dorazili před obrovskou kamennou bránu, skrz kterou vedla cesta nahoru. A tak jsme vyrazili.

Ada řekla, že šplhání nahoru bude trvat asi půl hodiny. Houby. Šli jsme dvě hodiny, každých deset vteřin pili a snažili se nadechnout.

A pak jsme tam byli. Poslední schod byl za námi. Viděli jsme nádherné hory, desítky nadšeně fotících se Číňanů a (a to nás všechny překvapilo nejvíc) skleněnou plošinu, po které se chodilo.

Ano, opravdu jste viděli těch několik set metrů dolů do rokle. Po ní jste se dostali až k samotné houpačce, která na první pohled nevypadala zdaleka tak hrozivě. A tak jsme postupně chodili.

Kluci všichni zdrhli.

První odvážlivec byla holčina z Chicaga, která sršela sebevědomím. Nejdřív ji dva páni přivázali a následně ji začali rozhoupávat.

Ještě neviděla ani dolů a už křičela. Jak to postupně gradovalo, všichni jsme z jejího jekotu začali měnit názor, jestli jsme opravdu dostatečně odvážní. Všichni kluci (do jednoho!) řekli, že je to vlastně ani tolik neláká a někteří, že už na ní byli. Hrdinové.

Já, jakožto dobrodružka a taky trochu blázen, jsem šla druhá. Přivázaná, odhodlaná a plná života jsem potvrdila chlapíkovi, který měl za úkol houpat, že do toho opravdu jdu a poprvé mě zhoupnul. Jen z lehka, abych si to zkusila. V tu chvíli jediné, nad čím jsem přemýšlela bylo, proč ta holka tak křičela?

A pak jsem o pochopila. Rozhoupete se až tak, že vidíte dolů a máte pocit, že se za chvíli musíte utrhnout. A protože chlapíka můj výraz asi baví, začne čínsky křičet něco ve smyslu „chceš výš?“ a mě to náramně bavilo, tak ječím, že ano.

Šla jsem tak vysoko, že jsem se hlavou praštila o strop boudy, ve které se to celé odehrávalo.

A najednou jsem zpomalovala. Ten neskutečný pocit byl ten tam. Na řadu šel další. Vyřvané hlasivky, vlasy všude a tak hrozně moc nadšení. To všechno jsem cítila po houpání. Venku z přístřešku už čekali všichni ostatní, kteří mě okamžitě zahltili otázkami, jaké to bylo, protože sami šli na řadu další.

Když si zaječeli všichni (dokonce i ti kluci!), vydali jsme se dolů. A protože v Číně to mají výborně vymyšlené a je jim jasné, že se vám po tak adrenalinovém zážitku nechce jít dolů pěšky, mají tak skluzavku.

Za čtyři Yuan (asi 15 korun) vám půjčí legrační široké kalhoty s koženým sedem a vy se sklouznete dolů.

Dole jsme se všichni sešli, sdělili si zážitky a v autobusu do Pekingu spokojeně usnuli:)

• Název společnosti: FCN trips
• Cena: 80RMB (doplácí se vstup na houpačku)
• Cesta: 2,5 hodiny z Pekingu
• Kde se sejdete: stanice metra, kterou se dozvíte několik dní předem
• Jak velká skupina: cca 15-20 lidí, všechny vás přidají do skupiny na WeChatu, kde se všechno organizuje